Zdeformovaný Stříbrný jehlan

Jehlanfoto: Vlevo hejtman Ol.kraje Ladislav Okleštěk, vpravo starosta Mohelnice Pavel Kuba

Mohelnice - 26.1.2018

             Když jsem nedávno slyšel výrok, který konstatuje, že kam daný člověk „šlápne, sedm let tráva neroste…“, okamžitě jsem si vybavil starostu našeho města, Ing. Pavla Kubu. Rozhodně mu nelze upříst snahu o zlepšení vzhledu města v posledních letech, ovšem některé jeho zásahy do podoby ulic jsou podle mého názoru tragické a zůstanou tady po mnoho let jeho činnosti, co by politického outsidera. Nejsou to jen zásahy stavebního charakteru, které naši potomci budou moci časem napravit, ale i přešlapy morálního a lidského směru, které tak snadno opravit nepůjde.

             Pokud se ohlédneme do historie a budeme chtít znát naše bývalé starosty i v takových směrech, jako je veřejné vystupování a přístup k lidem, pak v kategorii „Největší hulvát v dějinách města“ by bezesporu vyhrál právě současný Ing. Pavel Kuba. Že lze udělat z důstojné akce nedůstojnou grotesku jsem se na vlastní oči přesvědčil při významném večeru, jakým je udělování nejvyššího ocenění Města Mohelnice, Stříbný jehlan, kterou jsem před lety zpracoval.

Jehlan2_2 Jehlan-4

             Vůbec se nechci zamýšlet nad tím, proč jsem nebyl jako autor tohoto ocenění pozván na tento večer ze strany starosty města a muselo tak být učiněno až na návrh zastupitele Ing. Antonína Navrátila, ale chtěl bych poukázat na samotnou akci.

              Stříbrný jehlan, co by nejvyšší vyznamenání Města Mohelnice, které je skutečně vyrobeno ze stříbra, je nejvyšším oceněním ze strany Města Mohelnice, které může občan nebo organizace dostat. A jako takové ocenění na návrh nejvyššího orgánu města, kterým je Zastupitelstvo zvolené v řádných volbách, předává jim zvolený představitel, starosta města. Zatím co v prvním ročníku vyznamenání udělovala tehdejší starostka města Mgr. Zwyrtek Hamplová, v dalších ročnících už tomu tak nebylo a ocenění přebírali z rukou možná významných lidí, ale lidí, kteří nemají s městem nic společného. Je to asi tak, jako kdyby nejvyšší státní vyznamenání oceněným nepředávat prezident republiky, ale třeba starosta nějakého malého města. Umím si představit i předsedu Evropského parlamentu, nebo Vladimíra Putina, i tito nemají nic společného s oceněnými občany Mohelnice. Tedy neuvěřitelná degradace toho, co má znamenat úctu, respekt a společenskou úroveň města jak na straně města, tak i občanů.

Jehlan-moh-9_denik-630 foto: 1.ročník Stříbrný jehlan (r. 2013), vlevo starostka města Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová

              Chápu, že každý z nás nemá dar hovořit z hlavy, ale proslovy na tomto večeru ze strany starosty města byly pod úrovní této akce a je neuvěřitelné, že pan starosta, pokud není schopen hovořit zpaměti, nedá bez papíru v ruce pár základních vět. Pak bych v tomto směru, pokud bych byl soudný, dal prostor té hezčí půlce naší radnici, paní místostarostce Janě Kubíčkové, pro kterou slovní projev není problém.

Jehlan-3 foto: Starosta Pavel Kuba při svém proslovu, který četl z malého, pomačkaného papírku

              Za naprosto nezodpovědné považuji nechat oceněné, z nichž mnozí jsou senioři, nechat vystupovat po úzkých, dřevěných schůdcích na pódium, kde i zdatný člověk může klopýtnout a spadnout. A co bylo rovněž úsměvně, udělat na konci akce diskotéku. Možná by se měl pan prezident informovat, jak se to má dělat a nechat příště ve Vladislavském sále na Pražském hradě odtáhnout židle, aby si i jeho hosté mohli pořádně „zatrsat“. Ale ještě jedno porovnání, zatím co prezident republiky dokáže za hodinu důstojně udělit přes třicet vyznamenání, v Mohelnici za stejnou dobu pouhých šest a to řada hostů měla co dělat, aby zapřela, že se nudí a že to je přece jen „dlouhé čekání“.

Martin Vaňourek

zdroj fotografií: město Mohelnice, online: https://www.mohelnice.cz/stribrny-jehlan-2017/d-228834 

« zpět