Trestněprávní odpovědnost zastupitelů

Paragrafy-1-672x372

Letošní rok končím druhé volební období ve funkci zastupitele města Mohelnice. Tedy již osmý rok pracuji pro město, avšak stále se podivuji nad tím, jak někteří kolegové zastupitelé bez problému odhlasují usnesení, kde jim hrozí mj. trestní odpovědnost z důvodu poškození města. Jednou je to prodej majetku města pod cenou, podruhé se neuhlídal majetek města a zřejmě byl rozkraden, nebo se omlouvá chování osob, které způsobují městu škodu, atd. Konkrétní příklady jsem již zveřejnil (pozn. redakce: zveřejnili jsme na našich stránkách i z vlastní iniciativy… Byty levně, ale jen někomuKauza železoMohelnice přišla o statisíce) a nové tři případy, kde může dojít k nehospodárnému nakládání s majetkem města, by se měly schvalovat na mohelnickém zastupitelstvu 25.dubna 2018. O výsledku Vás budu informovat.

V poslední době jsem si zopakoval některé právní dokumenty, které se týkají činnosti zastupitele města a chci se s Vámi o své poznatky podělit. Snad budou užitečné i pro nově zvolené zastupitele, kteří vzejdou z komunálních voleb letos v říjnu.

Zákon o obcích

§ 69 odst. 2 : „Člen zastupitelstva obce skládá na začátku prvního zasedání zastupitelstva obce, jehož se po svém zvolení zúčastní, slib tohoto znění: Slibuji věrnost České republice. Slibuji na svou čest a svědomí, že svoji funkci budu vykonávat svědomitě, v zájmu obce (města, městyse) a jejích (jeho) občanů a řídit se Ústavou a zákony České republiky.“ 

§ 38 odst. 1 : „Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku.

§ 39 odst. 2 : Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna. 

Zákon o střetu zájmů

 § 3 odst. 1 : „Dojde-li ke střetu veřejného zájmu se zájmem osobním, nesmí veřejný funkcionář upřednostňovat svůj osobní zájem před zájmy, které je jako veřejný funkcionář povinen prosazovat a hájit. Osobním zájmem se pro účely tohoto zákona rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři osobní výhodu nebo zamezuje vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu.“

Péče řádného hospodáře dle občanského zákoníku

§ 159 odst. 1 : „Kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.“

Povinnost péče řádného hospodáře však spočívá i v tom, aby zastupitel rozpoznal svou neznalost konkrétní problematiky a případně si vyžádal radu odborníka. Ani rada oborníka ale nezbavuje zastupitele jeho odpovědnosti. Zejména při zřejmě nesprávném závěru poradce, který zastupitel omylem či záměrně ignoroval. Může se jednat například o ocenění nemovitosti v řádově jiných než v místě obvyklých cenách a její následný prodej za velmi nízkou – neobvyklou – cenu.

Trestní odpovědnost zastupitelů

Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně. Protiprávní jednání je pak základním znakem toho, aby mohlo být jakékoliv jednání později posouzeno jako trestné.

V činnosti zastupitelů jsou nejčastěji spatřovány dva trestné činy, a to trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby (§ 329 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“) a trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220 trestního zákoníku). Tyto dva trestně činy si blíže rozvedeme.

Zneužití pravomoci úřední osoby

Je třeba si uvědomit, že všichni zastupitelé (nejen starostové, místostarostové a ti, co vykonávají nějakou statutární funkci – např. jednatelé), ale i zastupitelé jako takoví, jsou v § 127, odst. 1, písm. d) trestního zákoníku uvedeni přímo mezi úředními osobami.

Konkrétní znění § 329 trestního zákoníku zní následovně: Úřední osoba, která v úmyslu způsobit jinému škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch a) vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu, b) překročí svou pravomoc, nebo c) nesplní povinnost vyplývající z její pravomoci, bude potrestána odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo zákazem činnosti. 

Porušení povinnosti při správě cizího majetku

 § 220 trestního zákoníku : Kdo poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, a tím jinému způsobí škodu nikoli malou (25.000 Kč), bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

Jedinou drobnou „výhodou“ je, že zde je vyžadován úmysl, musí tedy být prokázáno, že zastupitel, starosta atd. chtěl způsobit škodu nebo minimálně byl s možným způsobením škody srozuměn.

V trestním zákoníku se vyskytuje i nedbalostní forma tohoto trestného činu zakotvená v § 220 a je následujícího znění: Kdo z hrubé nedbalosti poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou důležitou povinnost při opatrování nebo správě cizího majetku, a tím jinému způsobí značnou škodu.“ Jinými slovy to znamená, že zastupitel si ani nemusel být vědom skutečnosti, že svou povinnost může porušit. Postačí, že uvedené teoreticky vědět měl a mohl. 

Několik rad na závěr: Nehlasujte bezhlavě a nevěřte všemu, co Vám, kdo napovídá. Ptejte se, jaké měl odborník zadání, když Vám někdo předkládá jeho posudek. Stává se totiž nezřídka, že jsou zastupitelé skrze externí poradce manipulováni. Zmanipulovaný posudek odborníka z Vás nesejme břímě odpovědnosti za špatné hlasování. Vždy se nejdříve zamyslete nad konkrétním návrhem a až poté zvedněte ruku pro řešení, které je dle vašeho nejlepšího vědomí a svědomí v zájmu města.

Článek byl vypracován s použitím zdrojů: www.pravniprostor.cz  a www.moderniobec.cz.

 

10.4.2018 - Ing. Antonín Navrátil, zastupitel

« zpět